Tipy na výlet v Jindřichova Hradce

Unikátní atrakcí, která může zpestřit váš pobyt na Jindřichohradecku, je projížďka vlakem po historické úzkokolejce. Zajímavostí je, že koleje mají rozchod jen 760 mm. Jedna trasa vede z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice (33 km, od roku 1897; 12 zastávek) do oblasti zvané Česká Kanada. Druhá trasa míří z Jindřichova Hradce na sever, do Obrataně (46 km, od roku 1906; 19 zastávek).

Území jihovýchodně od Jindřichova Hradce (mezi městy Kunžak, Slavonice, Nová Bystřice) s několika přírodními rezervacemi. Vhodné prostředí pro pěší turisty, cykloturisty, v zimě pro běžkaře. Typická jsou lesní zákoutí s mohutnými balvany. Nejvyšší vrchol – Vysoký kámen (738 m n. m.), jižně od Kunžaku, 15 km od Jindřichova Hradce.

Zámek v nevelké obci 15 km jihozápadně od J. Hradce je spojen s Emou Destinnovou (1878–1930), slavnou operní pěvkyní, která si toto místo zvolila za svůj domov. Rozsáhlá expozice věnovaná Emě Destinnové.

15 km severovýchodně od Jindřichova Hradce. Zámek s typickou červenou fasádou je oblíbeným cílem pro návštěvníky jižních Čech. Renesanční vzhled získal zámek při přestavbě gotické tvrze. Díky své poloze na ostrovu uprostřed rybníka, obklopeného přírodním parkem, okouzlí každého romantika.

Nejvýznamnější pamětihodností městečka, ležícího na stejnojmenné říčce, je goticko - renesanční zámek. V zámku dnes najdeme muzeum, věnované zdejšímu kraji a také perleťářské výrobě, jež Žirovnici proslavilo zejména v 19. století. Rekonstruované interiéry zámku jsou dnes přístupné. Žirovnickému náměstí vévodí neogotický kostel sv. Filipa a Jakuba z let 1868–1872.

Zřícenina mohutného hradu při česko-moravsko-rakouském trojmezí. Byl budován od počátku 13. století, a je proto jedním z nejstarších kamenných hradů v Čechách. Po úderu blesku a následném požáru v roce 1771 chátral. K záchranným rekonstrukčním a konzervačním pracím bylo přikročeno až v 70. letech 20. století. Dnes je veřejnosti přístupný včetně jedné z věží, jejíž vrchol skýtá daleký rozhled. Kromě mnoha pravidelných každoročních kulturních akcí zde návštěvník nalezne expozici předmětů, objevených při archeologickém průzkumu hradu.

Lázeňské město na břehu rybníka Svět (30 km od Jindřichova Hradce), v prostředí rozsáhlých rybničních soustav budovaných zejména v 16. století. Renesanční zámek byl rezidencí posledního velmože z rodu Rožmberků – Petra Voka († 1611). V okolí ideální podmínky pro cykloturistiku.

Zachovaný hrad s celoročně přístupným parkem, stojící na osamocené skále. Vznikl zřejmě počátkem 13. století (první bezpečná zmínka o něm pochází ale až z r. 1316) jako sídlo drobného šlechtického rodu. Nevelké stanoviště nutilo k úspoře místa a častým přestavbám, takže se stal poměrně romantickou dominantou krajiny. Největšího rozmachu dosáhlo panství Kámen v pol. 16. století. Dnes je v interiérech umístěna expozice historických motocyklů.

Město ležící již na území historické Moravy a oplývající zajímavými kulturními památkami. První písemná zpráva pochází z konce 12. století, kdy zde na křižovatce obchodních cest stála osada. K největšímu rozmachu došlo koncem 16. století, kdy se původně gotické sídlo změnilo v kvetoucí renesanční město. Věž renesančního kostela sv. Vavřince dnes tvoří dominantu města. Nejnavštěvovanějším objektem je klasicistní Nový zámek přestavěný začátkem 19. století, veřejnosti přístupný, s rozsáhlým anglickým parkem. Ve městě ale existuje ještě jeden zámek, zvaný Starý – jedná se o honosnou renesanční budovu pokrytou sgrafity (nepřístupný). Vynechat bychom neměli ani bývalý barokní františkánský klášter, v němž dnes sídlí městské muzeum. Naproti Novému zámku si povšimněme jedné místní kuriozity: stojí tu skromný pomník kostky cukru, připomínající, že právě v Dačicích byl roku 1843 poprvé vyroben cukr lisovaný do tvaru kostky.

Starobylé město s unikátním souborem gotických a renesančních památek (městská památková rezervace), ležící již na pomezí Čech, Moravy a Rakouska. Zdejší dvě náměstí se pyšní jedinečně zachovanými řadami renesančních domů s bohatými sgrafity a náročně zdobenými interiéry. Rozhled po půvabné krajině Českomoravské vysočiny nabízí ochoz věže kostela Nanebevzetí Panny Marie, jenž stojí mezi oběma náměstími. Dnešní podoba Slavonic je dána četnými renesančními přestavbami z 16. století, kdy město zažívalo hospodářský rozkvět a kdy byla v okolí mj. založena i celá řada rybníků. Za zmínku stojí promyšlená síť podzemních chodeb, jež vznikla již ve 13. století, a která sloužila jednak jako odvodňovací a také jako obranný systém města.

V Telči (UNESCO) nalezneme zachovalé renesanční město. Nejstarší známé osídlení poblíž románského kostela sv. Ducha spadá pravděpodobně do 12. století. Podoba města se však formovala zejména v době jeho rozkvětu za vlády Zachariáše z Hradce (2. pol. 16. století). Opevnění, zesílené třemi rybníky, obklopovalo historické město, v jehož centru je protáhlé náměstí s unikátně zachovalými domy s loubími. Na západní straně náměstí stojí na místě staršího vodního hradu výstavný renesanční zámek, kostel sv. Jakuba a bývalá jezuitská kolej s kostelem Jména Ježíš. Turisticky atraktivní Telč láká každoročně milovníky památek z celého světa.